Astenopické potíže, o kterých byla řeč v minulém článku, mohou pochopitelně trápit, vzhledem k pracovnímu vytížení, také osoby po 35. roce, tedy osoby věkové kategorie, jejíž nejčastější zrakové potíže budeme rozebírat tentokrát.
V tomto období navíc obvykle dochází k prvním projevům potíží s viděním na blízkou vzdálenost – často popisovaných jako problém “krátkých rukou”. Příčinou těchto potíží je ztluštění a snížená flexibilita oční čočky a také svalů čočku ovládajících. Hlavním projevem “krátkých rukou” je rozmazané vidění na blízko. S tím si oko ze začátku poradí zvýšeným úsilím (to s sebou pochopitelně nese následky v podobě bolestí hlavy, pálení a slzení očí, zvýšené únavy), později je pak pro oči nemožné na blízkou vzdálenost zaostřit a my jsme tak nuceni pozorovaný předmět posunout do větší vzdálenosti od očí. Postupem času se nejbližší bod, na který jsme schopni zaostřit posouvá dál a dál od očí. Z toho vyplývá, že zmíněné potíže postihují ze všeho nejdříve naši nejkratší pracovní vzdálenost – tu, ve které držíme mobilní telefon, navlékáme nit na jehlu, provádíme jemné mechanické práce. Časem se tyto potíže začnou projevovat při čtení a psaní, jako poslední se pak začne rozostřovat monitor počítače či palubní deska v autě. Je zřejmé, že po určitou dobu si lze pomoci přizpůsobením pracovního prostředí – natahování rukou, oddálení monitoru – takto přizpůsobené prostředí je však často z ergonomického hlediska nevhodné a vyřešení potíží je pouze dočasné.
Mnohem vhodnějším řešením je použití brýlí určených na blízkou vzdálenost. Aby tyto brýle fungovaly dokonale, je nutné při vyšetření zraku, kdy určujeme vhodnou dioptrickou hodnotu, zohlednit naši pracovní vzdálenost. Ta však ne vždy bývá jednotná. Mnoho povolání vyžaduje přeostřování z tištěného či psaného textu na počítač a dále na prostor kanceláře. U řidičů je nutné vidět ostře do dálky, ale zároveň být schopen zaostřit na palubní desku a zpětná zrcátka. Při přípravě jídla potřebujeme vidět na pracovní desku, a zároveň na sporák na opačném konci kuchyně. Příkladů je celá řada. Převlékání brýlí (v případě, že máme pro každou vzdálenost jedny) je tak nejen nepohodlné, ale často i neproveditelné.
Komfortním řešením této situace je použití víceohniskových brýlových čoček, které umožní ostré vidění na více vzdáleností. Podle individuálních potřeb je pak možné zvolit brýlovou čočku vhodnou na běžné nošení, na práci v kanceláři, na řízení auta a podobně. Individuálním výběrem a přizpůsobením získáme funkční a estetické řešení zrakových potíží na všechny vzdálenosti v jedněch brýlích. Vzhledem k tomu, že odpadne nutnost přehazování brýlí, výrazně se sníží riziko jejich zničení (kdo by neznal zlomenou či, v lepším případě, pokřivenou straničku jako důsledek věčného nasazování a sundávání brýlí..?). Jedněmi brýlemi použitelnými na všechny vzdálenosti také zvýšíme pohodlí, protože nás tyto brýle nijak neomezují a umožňují svobodný pohled, kamkoli se nám zamane; navíc pak není třeba věčně “hledat ty druhé brýle”. Ruku v ruce s těmito výhodami pak samozřejmě jde i zvýšení pracovního výkonu. Jako u každých brýlí, i zde je nezbytné důkladné vyšetření zraku, výběr vhodné a pohodlné obroučky, zohlednění usazení obruby na tváři a mnoha dalších parametrů. Jedině tak mohou vaše brýle dokonale fungovat.
Víceohniskové brýlové čočky obestírá řada mýtů, které vyvolávají zbytečný stres a obavy, jak obtížný bude návyk na nové brýle. Pokud jsou však důsledně změřeny dioptrie i všechny ostatní nezbytné parametry, je vhodně vybraná obroučka a oční specialista vás důkladně seznámí se všemi výhodami i případnými nástrahami těchto čoček, není se čeho obávat. Ba naopak – můžete se těšit, že s jedněmi brýlemi zase uvidíte ostře všude, kam potřebujete!
Barbora Plačková
Cestou důvěry…
…uvidíme se!